HOSTEL
Film Hostel - Američané, co šílíte!
Film Hostel - Američané, co šílíte!
Nejlepší
reklamou, kterou může produkt dostat, je doporučení od lidí - upřímné
doporučení. V našich pozicích je to u filmů třeba formou vysoké
návštěvnosti kin při jeho produkci. Novinka Hostel dostala doporučení nejvyšší - v Americe poráží v návštěvnosti King Konga, což se nestává moc často. Přitom podle všech referencí je to nízko rozpočtový film, který nemá žádné hvězdy, tedy něco jako legendární Kostka - The Cube.
Jedním jménem se ale pyšní. Je to člověk spojený s potoky krve, usekanými částmi těla a vším hrozným, co může film přinést. Quentin Tarantino. Jeho jméno pod filmem vždy znamenalo větší porci brutality, ne jinak je tomu u filmu Hostel.
Pro našince má tenhle snímek na první pohled jedno plus: je natočený v Čechách a na Slovensku. Plus je to opravdu dokud se na Hostel nepodíváte. Je velice smutné, až teskné, jak moc zabednění američané jsou, protože podle tohoto filmu bych se právě teď bál vyjít na ulici! Ostatně jejich inteligenční kvocient vyjadřuje jasně už obliba Hostelu, jeho navštěvovanost a tržby, které tvůrcům přináší.
Příběh: bílá a černá strana
Hostel má dvě částí. Jedna je taková, že je těžké najít nějakou černotu, druhá je totální negativ toho, co se v prvních desítkách minut na plátně.
Pointou celého filmu je výlet třech američanů do východní Evropy. Trojice se dozvěděla, že v Čechách a na Slovensku dávají krásné děvy na potkání všem, co mluví anglicky. A tak se vydali do neprozkoumaných končin světa, vstříc chlastu, sexu a všeho mezi tím. Ovšem neveděli, co je čeká.
Pokud všechny ceny dělíte čtyřiadvaceti, korunami na dolary, můžete rozhazovat, co
to jde. Nejspíše hlavní pointou filmu nebylo to, že na každého jednou dojde, ale i tak trochu to může vyznít. I na američany jednou dojde ... divím se, že George W. Bush tuhle myšlenku neprokoukl a Tarantina trošku nepopotáhnul.
Mučení, vrtačky, skalpely, krev ... máte chuť?
V čem Hostel vyniká hodně nad standard, i Tarantinovských filmů, je neuvěřitelná brutalita, nazval bych to až prasárností!
To, že všude teče krev jsme si museli pod náporem amerikanizmu ve filmu
zvyknout, ale tady je to trošku něco jiného. Alespoň na první shlédnutí
se nedá film s nečím jako bylo brutální Saw II srovnat.
Ve filmech podobného ražení lze s trochou přihmouření oka, protože brutalita je tam nástrojem, který celý snímek provází, je na něm postaven a pokud se člověk od něj oprostí, uvidí to, co za ním autoři skryli. Tady ne.
Všechny scény s mučením jsou zvládnuty naprosto šílenou brutalitou, až hnusnou brutalitou. Autory filmu bych nerad potkal, neb tohle musí příjít s člověkem, těžko tohle vymyslet při usínání se srdcem plným lásky k lidstvu.
eden
z hlavních záporů filmu přichází právě teď. Nejsem si jist, co mělo
tohle zlo zvýrazňovat, ale není nástrojem filmu, je tam přidáno tak,
aby bylo na co koukat. Nedotváří příběh, tvoří jej. O nic jiného, než několik minut krve, hnusu, řezání končetin a pálení mrtvol tu nejde. A to je trochu málo.
Přitom jak Jack Nicholson kdysi ukázal, všechno jde udělat bez kapky krve, Osvícení - The Shining jsou toho jasným důkazem. Myslím, že k dobrému hodnocení odřezené slachy na nohách, provrataný hrudník vrtačkou Black&Decker, ustřihuté oko, porcovaní a pálení lidé prostě nepomohou!
Pak je tu ještě problém s příběhem ...
... tohle může oslovit málo koho. Jak jsem již napsal, první část je příjezdem tří američanů do naší vlasti. Bohužel diskotéky, sex v ponurých místech a spaní
na záchodech, by možná ocenili diváci za socialismu, ale takhle
prostoduchý vývoj u podobných filmů není naštěstí příkladem současných
let, takže je to snad jen černá vyjímka.
Potom přichází na plac výše popsaná část, kdy jsou všichni "amící" chyceni do pasti a mučeni na odlehlém místě způsoby těžkého středověku. Srdce chirurga by zaplesalo, ale co v tom může vidět prostý (nechirurgický) divák? Nic ...
A závěr je zase jak z bondovek. Brutálních. Částečný happyend, satisfakce přeživšího hrdiny, návrat do vlasti. Snad už jen válečné bombardéry vrhající jaderné pumy na Prahu chybí. Prostě průměrná šed.
Česko - slovensko ... žigulíci, chátra; prostě "Ukrajina" ...
To, co zdejší občany nepotěší, je filmové vidění Česka a Slovenska. Bohužel se mi do mysli dere myšlenka, že to není filmové vidění, ale prostě pohled, který na nás dnes a denně vrhají všichni za velikou louží.
Jarda Jágr nejspíše do patnácti bruslil na rybníce, hokejovou halu viděl až v Pittsburghu, stejně tak Dominik Hašek. Václav Klaus
určitě vedl grupu žebrajících dětí, přičemž jim vedl účetnictví a tím
se stal profesorem ekonomie. Myslím, že v žigulíku tu jezdí už jen
opravdu cikání, hotely tu dosahují mezinárodních kritérií a většina
národa si musí hezké ženy vybojovat
.
Filmaři pochopitelně trošku všechno přihráli. Maníci z USA dorazí na nádraží do Poříčan, všichni diváci asi myslí, že je to největší nádraží v Čechách, jsou odvezeni za těžký peníz do podřadného hotelu, kde běží v televizi Pulp Fiction. Venku žebrají a kradou gangy dětí po dvaceti "kusech". Snad jen v neschopnosti policie budou američané a češi zajedno.
Je opravdu nutné točit podobné filmy?
Přestože mám filmy podobného ražení rád, nenašel jsem na Hostelu nic pozitivního. Výše kritizované věci přeskočím a první, čeho si člověk musí všimnout, jsou nevýrazní herci. Jsou prostě průměrní, možná to byl záměr, každopádně vůdčí role filmu by tak měly opravdu vystupovat. Nestalo se.
Atmosféra je sice ponurá a podivná, ale tak trošku uměle. Banda maličkých dětí sice nažene preventivní strach, ale v divákovi to zrovna smrtelné myšlenky nevyvolá. A mučící nástroje velkého kalibru nevyvolají pocit úzkosti, ale spíše pocit zvracení.
Bohužel si nejsem opravdu jist, že je nutné podobné filmy točit. V tom se odráží i hodnocení.
Horor, USA, 2005, 95 min., od 13 let
V kinech od 23.2.2006 s titulky
Motto
Nejhrůznější film posledních deseti let.
Krátký popis
Hostel vypráví příběh dvou kamarádů z americké vysoké školy, kteří se v touze po netradičních zážitcích vydají na cestu napříč Evropou - s tím, že pokud jim zůstane místo vzpomínek jen jedno obrovské okno, nebude je to nijak zvlášť mrzet. V průběhu výletu se k nim připojuje Islanďan Oli, jenž oba dobrodruhy přemluví, aby zamířili na místo, které je považováno za opravdové nebe všech amerických turistů - do jisté ubytovny v odlehlém slovenském městě plném zoufalých, ale zároveň překrásných východoevropských dívek. Když se ihned po příjezdu bez problémů seznámí s dvojicí místních krásek, zjistí, že Oli nelhal. Zdánlivě pohodový běh událostí však brzy vystřídá kruté procitnutí. Oba cestovatelé si uvědomí, že se rychle noří do čím dál tím děsivější situace, která je stejně nebezpečná a temná jako nejzvrácenější zákoutí lidské duše.