Historie a
Historie módy: Renesanční odívání, vzestup měšťanstva
Renesance byla dobou největšího rozkvětu vědy a umění. Málo která epocha se těšila takovému náhlému rozmachu a pokroku. V této době se dostává móda převážně do rukou již velmi bohatého měšťanstva, které přichází s novým životním názorem a tím je pro renesanci tak typický humanismus.
Humanismus se zaměřuje na člověka a jeho pozemskost, snaží se vytvořit všestraně rozvinutého a tím
tedy harmonického člověka. Jde o to, nechat ho přemýšlet a vymanit jej z tupé středověké
poslušnosti o kterou pochopitelně moderní svobodný měšťan nestojí.
Ovšem takovéto inovace nikdy nejdou jen tak snadno. Někteří svobodomyslní vzdělanci zaplatili
za svá tvrzení životem (jako například notoricky známí Giordano Bruno). Někteří umělci se ovšem
tešili nebývalé slávě a velkému uznání a své pokrokové myšlení a vědecké výzkumy si (jak my již
dobře víme) tvořili takzvaně do šuplíku (Leonardo Da Vinci a jeho přínos moderním vědám)
Renesanční doba otevírala bránu novověku, a novému člověku, který touží poznat sám sebe a
zákonistosti světa jemu známého. Tato dobá se dá označit jako epocha rozumu.
Renesanční móda byla výrazně ovlivněná antickým ideálem, který je tak patrný v umění. Vše
nutně muselo odpovídat harmonickému pojetí souměrnosti a uměřenosti. Centrem všeho dění se stala
Itálie, ze které se renesanční móda a sloh jako takový rozšířil do ostaních zemí. Nepřirozené
protáhlé gotické tvary a všerůzné špice se nyní staly nemoderními a postupně zmizely. Uplatňovala
se krása a vytříbenost textilí, které byly vytvářeny přednímy italskými umělci.
Velmi oblíbeným vzorem se stal motiv granátového jablka, nebo jiných velkých vzorů aplikováných na
materiál jako je samet, brokát, či hedvábí. Móda se snažila být harmonicky sladěná a dokonale
vyvážená, neporušovala celek a dodržovala soulad všech částí. Renesanční móda se stala mnohem
přirozenější, přinesla nové střihy, nové způsoby řasení a nové modní prvky.
V nově vzniklých ideálech krásy, pocházejícich z Itálie, byly zpočátku důležité spíše útlejší
postavy a proto byla i mírnější spotřeba tkanin.
Estetický idéal se ovšem změnil s příchodem 16. století. Oděv dodávál svým nositelům na
důstojnosti a začal mohutnět. Moderní materiály byly težké a měkké. Látky se začaly z itálie
vyvážet do Evropy, rostla sláva měst jako jsou Benátky, Janov, Florencie, Milán a Lucca kde
vznikaly vynikající textilní manufaktury (ve Florencii bylo až 300 soukenických dílen). S
renesančním individualismem přichází i soutěživost mezi jednotlivými městskými republikami a tak
vznikají i výrazné rozdíly v oděvu.
Módě začaly nejvíce podléhat rukávy. U mužského oděvu se na rukávech v místě lokte dělaly rozparky,
které byly zpočátku pouze funkčního charakteru. Později, ve století 16. se ovšem tento detailní
prvek stavá vysloveně módní záležitostí. Rukávy se začaly ozdobně prostřihovat do různých tvarů a
zespod prosvítal barevný spodní podklad, nebo spodní prádlo. Ke zhotovení spodního prádla byla
potřeba velmi jemná a drahá tkanina bílé barvy. To byl typ toho nejluxusnějšího spodního prádla,
které se mohlo objevit pouze v šatníku těch nejbohatších.
Mladíci nosili jako svrchní oděv kratký kabátek, střižený do zvonu, naproti tomu vážení muži,
učenci a starci nosili dlouhý, bohatě řasený plášť s velkým kulatým límcem a všitými rukávy (tento
dnes ceremoniální oděv můžeme zaznamenat po celém světě a to na univerzitách při oficiálních
slavnostech).
V ženském odívání byla novinkou sukně oddělená od živůtku a takto bylo dosaženo přirozeného
členění postavy. Dekolt živůtku býval kruhový nebo čtvercový. Volně přišité k živůtku pak byly
bohatě zdobené rukávy, které stejně jako u mužského odívání podlehály módě a bylo možno je
obměňovat.
Novým módním doplňkem se staly hodinky, které se nosily na řetězu kolem krku. Na řetězu kolem pasu
pak bývaly zavěšeny různé věci jako vějíře, klíče a váčky s penězi. Muži nosili barety, někdy
zdobené peříčky a vlasy mívali delší, po ramena. U žen nebyly tmavé vlasy v módě, a proto si
černovlasé Italky už tehdy vlasy barvily a odbarvovaly, či je proplétaly cizími světlými vlasy. U
vdaných žen se pokrývka hlavy začala zmenšovat a stala se spíše ozdobou.
Módním hitem se stal kapesníček - ozdobný a krajkovaný, nebyl určen k praktickému užívání. v
16. století se tento módní prvek rozšířil do všech Evropských zemí. Obejvily se také parfémované
rukavice, které se postupně staly velmi oblíbeným módním doplňkem a bílé, čisté rukavice pak byly
nepostradatelné pro služebnictvo. S novými módními prvky také přicházely jednotlivé země Evropy. Z
prostředí Německa, Švýcarská ale také Čech pochází kalhoty zvané plundry, což byly kratičké,
ozdobně řasené a prostříhávané kalhoty. Z Čech pochází ozdobné síťky k zakrytí obličeje. Nejbohatší
dámy si tento doplňek nechávaly zhotovit ze zlata či stříbra.
Poněkud upjatější byla španělská móda. Španělsko se stalo politicky nejdůležitější zemí 16.století a to hlavně díky svým koloniím v Americe. Španělská móda již nemá mnoho společného s humanistickými zásadami. Je nepřirozeně stylizovaná a tvrdá (viz ono ohromné okruží kolem krku) Také přinesla světu korzet a inkvizici.
Protikladem této upjaté a strnulé módě byla Francie, která se nacházela pod silným renesančním a humanistickým vlivem Itálie. Italská renesance a humanismus Francii infiltrovala formou válečné kořisti, která se do Francie dostává díky častým válečným výpadům Francouzů právě do Itálie. Svým mocným úderem do historie a módy vůbec však Francie přinešla až v období baroka, o tom ale zase příště.
cus
(lol, 10. 5. 2010 12:53)